Jak přemoci migrénu?
Každý z nás už se někdy musel vypořádat s bolestí hlavy. Pokud ale zaútočí opravdová migréna, připravte se na boj s urputnou bolestí, která může trvat od několika hodin až třeba tři dny. To, že se migréna provází lidstvo už odpradávna, dokládá dnes úsměvný recept ze starého Egypta. Podle něj měl dát postižený pacient zrnko pšenice do tlamy hliněného krokodýla a následně si ho vplést do vlasů pomocí pruhu látky, na kterém byla napsána jména bohů. Dnes jsme už naštěstí o poznání dále. Výzkumy posledních let stojí za zjištěním, že spouštěčem migrény stojí konkrétní stimul, a to velmi často nějaká potravina, což nám dává nové možnosti, jak ji velmi efektivně ovlivňovat a případně i zaléčit.
Migréna není ale jen silnou bolestí hlavy. Má charakteristický průběh. Obvykle postihuje jen jednu část hlavy a projevuje se jako tepavá, nikoli tupá, trvalá bolest, často v oblasti oka. Postižení jedinci často trpí nevolností, zvracením a jsou citliví na světlo a zvuky. Někdy se před samotným nástupem bolesti mohou projevit záblesky světla, slepé skvrny nebo rozmazané vidění, většinou ale migréna přichází bez ohlášení. Začít může v jakémkoli věku a bohužel se náchylnost k migréně také dědí v rodině.
Po mnoho let se zkoumalo, jak tato urputná bolest vlastně vzniká. V současné době je nejvíce přijímanou teorií ta, že v rámci odpovědi na určitý spouštěč – potravinu, parfém, stres, hluk, cigaretový kouř, příliš mnoho nebo málo spánku nebo změnu počasí – dojde ke stažení krevních cév v mozku. To může stát za příčinou toho, že postižený někdy vidí tzv. auru. Následně se cévy roztáhnou, což způsobí, že nervová zakončení pošlou do příslušné části mozku signál bolesti.
Terapie
V mnoha ohledech je migréna otázkou rovnováhy. Vypozorováním a odstraněním tělesné nevyváženosti můžete dlouhodobě velmi dobře čelit dalším záchvatům. V první řadě je třeba odstranit veškeré abnormality, které mohou ke vzniku migrény přispívat. Vhodný je dostatek spánku a tekutin, vyhýbání se rizikovým faktorům, jako je cigaretový kouř, stres, dráždivé pachy a rizikové potraviny a nápoje. Doporučuje se vyhýbat se chronickému přetažení, které napomáhá zvýšenému napětí svalů v oblasti hlavy a šíje, které k migréně prokazatelně přispívají.
Velmi důležité je zajistit pravidelné denní vyprazdňování. Ve srovnání se zdravými jedinci trpí zácpou pacienti s migrénou častěji. Následkem může být vstřebávání škodlivin ze střev zpět do krevního řečiště se všemi důsledky. Následkem jsou nezřídka bolesti hlavy, deprese a další poruchy. Základem prevence zácpy je vyvážená, na vlákninu bohatá strava, dostatek tekutin a pravidelného pohybu. Pomoci ale může také například nácvik hlubokého dýchání do břicha, nebo v případě jeho nedostatku, také doplnění hořčíku.
Dle studií je vhodné udržovat si optimální tělesnou hmotnost. Podváha i nadváha dle statistik riziko četnosti migrén zvyšují. Určitě ale neexperimentujte s dietními kůrami, u kterých často dochází k nedostatku cukru v krvi a může vzniknout deficit důležitých mikroživin. Velmi dobré výsledky může přinést řízená detoxikace organismu nebo půst, ale v tomto případě se určitě svěřte do rukou celostně orientovaného odborníka. Při hypoglykemii je totiž velmi pravděpodobná ataka migrény v důsledku vyplavení hormonu noradrenalinu. Vhodnost takové kůry je proto vždy třeba individuálně posoudit.
Optimální doba spánku se také ukázala velice zásadním faktorem. Příliš dlouhý spánek totiž vede k tomu, že se v těle přeměňuje příliš „hormonu štěstí“ serotoninu na spánkový hormon melatonin. Čím déle dotyčná osoba spí, tím méně má serotoninu k dispozici. Proto má někdy smysl dobu spánku ohraničit na 6-8 hodin. I když to nelze považovat za univerzální lék, studie ukázaly, že spánek může migrenózní záchvat i ukončit. Optimální doba takového spánku je 3-4 hodiny.
Přestože si to mnoho lidí, postižených migrénou neuvědomuje, pocity úzkosti, strach a stres patří mezi důležité spouštěče migrény. Boj s těmito faktory nebývá vždy jednoznačný a krátkodobý a každý by si měl najít svou cestu, která mu bude vyhovovat. Nejúspěšnějšími dlouhodobými opatřeními, vedoucími k harmonizaci a boji s těmito pocity jsou uváděny různé relaxační techniky, pravidelný sport a udržování dostatečné hladiny hořčíku v těle. U zhruba 30% pacientů, trpících migrénou a zároveň depresivní poruchou, mohou pomoci nízké dávky prekurzoru serotoninu tryptofanu, dostatek kyslíku, vitamín B6 a hořčík.
Existuje mnoho žen, kterým se migréna spouští typicky v období před menstruací. Je to dáno prudkou změnou hormonů v těle, což bývá také důvodem, proč se migrény objeví v pubertě, vymizí v menopauze a vyskytují se třikrát častěji u žen, než u mužů. Obvykle migrény mizí také v období těhotenství, kdy jsou hormonální hladiny stabilní. Vyváženým jídelníčkem, s dostatkem vlákniny a omezeným množstvím zejména živočišných tuků, eventuálně v kombinaci s prostředky, které regulují činnost jater a správný metabolismus hormonů, lze dostat tyto záchvaty dobře pod kontrolu.
Může za to i naše strava?
Uvádí se, že potraviny spouští migrenózní bolesti až u 50% dospělé populace, u dětí je tento výskyt dokonce až 80%. Základem terapie stravou je vyloučení veškerých spouštěčů, na něž máte zjištěnou alergii, nebo na jejichž nesnášenlivost máte podezření.
Pokud migrénou trpíte, možná jste se setkali s tím, že vám bylo lékařem doporučeno vynechání některých potencionálně dráždivých potravin. Problém nastává, že pokud toto vyloučení nebude zahrnovat všechny potraviny, které u vás spouštějí individuální citlivost, výsledku se stejně nemusíte dobrat. To vede často k přesvědčení, že problém není v potravinách. Cílem je tedy nalezení kombinace potravin, na které reaguje vaše tělo, což bývá někdy trochu detektivní práce. Pokud si nejste jisti, jak začít, zde jsou potraviny, které migrénu spouští úplně nejčastěji (řazeno sestupně): mléčné výrobky, čokoláda, vejce, citrusové plody, různé druhy masa, pšenice, ořechy, rajčata, cibule, kukuřice, jablka a banány. Přestože se jedná ve spoustě případů o zdravé a relativně dost často konzumované potraviny, vyplatí se je na nějaký čas z jídelníčku vyloučit a pozorovat reakci těla. Po nějaké době je lze opatrně s odstupem do jídelníčku vracet a dle reakce vašeho těla si tak utvořit individuální seznam. Mezi další časté spouštěče patří některá aditiva, zejména glutaman sodný a sladidlo aspartam, alkoholické a kofeinové nápoje.
Velmi efektivní je také vynechání konzumace čokolády, která obsahuje látku ze skupiny biogenních aminů fenyletylamin a červeného vína, které obsahuje flavonoidy a konzervanty siřičitany, které jsou jsou také častými spouštěči migrén. Červené víno navíc obsahuje velké množství histaminu, původce projevů například alergické rýmy. Mechanismus jeho působení tkví zřejmě v ovlivnění prokrvení částí mozku. Z tohoto důvodu je vhodné se určitým potravinám vyhýbat zejména v období pylových alergií, jelikož se k histaminu, který se tvoří jako reakce na daný alergen, přidá ještě histamin ze stravy s kumulativním efektem. To může nejen umocnit alergické projevy, ale můžete i překročit dávku histaminu pro spuštění migrény. Pokud jste na víno citliví, nebudou vám zřejmě dělat dobře i vyzrálé sýry, šampaňská a šumivá vína, pivo, některé druhy ryb, nakládaná zelenina a trvanlivé salámy, které obsahují také poměrně vyšší dávky histaminu.
Dobrou zprávou je, že v současnosti lze z větší části potravinové přecitlivělosti testovat krevními testy a část výše popsaného postupu podstatně zkrátit. Výsledkem takové analýzy je kombinace vašich individuálních reaktivních potravin. K velkému překvapení klientů v testech vycházejí potraviny, které vyloženě milují a mají a tudíž konzumují poměrně často. Nezřídka jsou to ty potraviny, na které mívají častou nutkavou chuť.
Trik s kávou
Pokud jste vyzkoušeli výše uvedené bez valného efektu, či se migréna jen zmírnila, mohou vám pomoci některé funkční potraviny a doplňky.
Pokud už se bolest hlavy objeví, můžete vyzkoušet starý dobrý trik s kávou. Při prvních příznacích migrény si dejte 1-2 šálky silné kávy, která působí jako analgetikum. Často se kofein přidává k lékům na léčbu bolesti, typu aspirin, ibuprofen či ergotamin. Paradoxní ale je, že právě analgetické vlastnosti kofeinu mohou zároveň spouštět bolesti hlavy. Svým působením může kofein oslabovat vaši přirozenou odolnost proti bolesti, tudíž kávu ve velké míře a pravidelně určitě nepijte a předem si nejdříve otestujte, zda i ona ve vašem případě nepůsobí jako spouštěč.
Prevence migrény
V prevenci migrény velmi úspěšně působí také některé doplňky. V jejich případě je ale dobré je postupně vyzkoušet, zda i konkrétně ve vašem případě pomáhají. Následně bývá nejefektivnější použití kombinace více doplňků dohromady.
V prevenci migrén se velmi osvědčil hořčík. Nedostatek hořčíku sice nebývá přímo příčinou migrény, ale jejím častým spouštěčem. Ve studiích se nejčastěji objevuje dávka v rozmezí 200-600 mg organického hořčíku v doplňku, společně s tím přijímaným ve stravě. Ve studii tří tisíc lidí mělo podávání 300 mg hořčíku alespoň částečný efekt v 80% případů. Jednou z teorií, proč tomu tak je, je fakt, že hořčík je z těla zvýšeně odčerpáván při emočním stresu, který funguje jako spolehlivý spouštěč samotné migrény, a také že funguje jako svalový relaxans a zabraňuje přílišnému poklesu hladiny krevního cukru. Nedostatek hořčíku také napomáhá křečovitému stažení cév, i šíjových svalů, k psychické nestabilitě, zácpě, únavě během dne a nespavosti během noci. To jsou vše rizikové faktory i pro spuštění migrény. Společně s vyššími dávkami vitamínu B6 a zinkem se zase hořčík dobře osvědčil v prevenci migrén v souvislosti s premenstruačním syndromem. Mezi dobré zdroje hořčíku ze stravy lze zařadit celozrnné obiloviny, jako jsou oves a hnědá rýže, luštěniny a tmavá listová zelenina, zejména špenát a mangold. Všechny tyto potraviny bývají bezpečné i z hlediska spouštění migrén.
Udržení v těle stabilní hladiny vápníku a vitamínu D, který jeho vstřebávání reguluje, je dle studií v prevenci migrény velmi žádoucí. Vyhněte se nadbytečné konzumaci živočišných produktů, nadměrnému příjmu soli a cukru, čímž výrazně snížíte ztráty vápníku močí. Ke zvýšenému vylučování dochází také u kuřáků a při nedostatku pohybu. Pokud budete mít pod kontrolou ztráty vápníku, není třeba ho užívat v doplňku. Pro efektivní prevenci migrény byla úspěšně testována dávka 1000-2000 mg vápníku v organické formě.
Z bylin se na léčbu migrény velmi osvědčila v 70. letech znovu objevená divoce rostoucí léčivka kopretina řimbaba. Původem pochází z Balkánského poloostrova, ale dnes ji můžeme najít téměř kdekoli a to prakticky po celé Evropě. Tato bylina funguje až překvapivě dobře na většinu bolestí hlavy. Potíž je v tom, že pouze u specifické skupiny pacientů. Výzkumy uvádějí, že v průměru zmírní bolesti asi u čtvrtiny až třetiny případů migrény. Pokud máte možnost použít čerstvou nať, obvyklá preventivní dávka je dva až tři listy denně, které lze využít jak v kuchyni při přípravě pokrmů, tak ve formě nálevu. V klinické praxi se používají většinou silnější extrakty se standardizovaným obsahem účinných látek. Kopretina řimbaba se pro nedostatek klinických studií nedoporučuje v těhotenství a v případě užívání léků na ředění krve je vždy třeba předchozí konzultace s lékařem.
V Indii je po staletí bylinou číslo jedna při jakýchkoli neurologických potížích zázvor. V tradiční ajurvédě se využívá od bolestí hlavy, přes nevolnosti po léčbu epilepsie. Ve studiích se zázvor používá jak na počínající akutní potíže s aurou, tak v rámci prevence migrén s poměrně dobrými výsledky. Množství, které se obvykle používá, je 0,5-2 g sušeného zázvoru denně, což odpovídá asi půl čajové lžičce. Pravděpodobný účinek je skrze blokování histaminu a současné blokování tvorby prostaglandinů, které se v těle zúčastňují zánětlivých reakcí. Pokud zázvor nefunguje jako samotný spouštěč migrény, je obvykle dobře snášen i ve vyšších dávkách a dlouhodobě.
Závěrem
Z uvedeného vyplývá, že jak faktorů, které se mohou vzájemně ovlivňovat a spouštět migrénu, tak možných komplexních řešení je mnoho a zdaleka nebyly všechny zmíněny v tomto článku. Pokud poslouží k zamyšlení nad problematikou migrény více zeširoka a pomůže nemocným hledat svou vlastní cestu, tento text splnil svůj účel.
