Reflux - pohled celostní medicíny
Pro velký zájem o toto téma a na četné dotazy sdílím článek, publikovaný v časopise Meduňka 1/2018, i s těmi, co ho nestihli na stáncích a trafikách:
Reflux, lidově známý jako „pálení žáhy“, nebo také „překyselení žaludku“ znamená v podstatě proniknutí obsahu žaludku – části natrávené potravy a žaludečních šťáv - do jícnu, kde může způsobovat poměrně nepříjemné pocity. Občasné pálení žáhy, pozná během života téměř každý z nás a obvykle neznamená nic závažného. Příčin může mít hned několik. Nejčastěji se vyskytuje u obézních lidí a u těhotných žen. U těch zejména v důsledku hormonálních změn a vlivem tlaku rostoucího plodu na žaludek a po porodu tyto potíže zpravidla vymizí. U obézních vzniká podobným mechanickým tlakem nitrobřišního tuku na žaludek. Redukce nadváhy problém obvykle vyřeší sama. Pokud se ale tyto pocity objevují pravidelně, je opakovaně naleptávána sliznice jícnu zpětným tokem kyseliny, což může vyústit až v nepříjemné komplikace, jako je zánět jícnu.
Běžně se reflux projevuje pobolíváním na hrudi v oblasti hrudníku a žaludku a pálením žáhy, méně často přechází až v dráždivý kašel, chrapot i jiné průduškové a plicní komplikace. Tyto projevy mohou být provázené pocitem tlaku, nebo těžkého kamene v oblasti žaludku a jeho špatným vyprázdněním. Často dochází také k projevům silného nadýmání, nebo říhání.
Pomineme-li mechanické příčiny refluxu (obezita, těhotenství, brániční kýla), je za jeho hlavní příčinu konvenční medicínou stále považován nadbytek HCl (kyselina chlorovodíková - žaludeční kyselina). Léky první volby bývají proto v lékárně volně dostupná antacida (léky na neutralizaci žaludeční kyseliny, dostupné bez lékařského předpisu) či léky blokující tvorbu žaludečních kyselin (v České republice asi nejčastěji Helicid s aktivní látkou omeprazol, pouze na lékařský předpis). Takový přístup je ale pouze symptomatický, řešící akutní příznaky, nikoli mnohdy skutečnou příčinu a navíc mohou celý problém ještě zhoršit. Faktem je, že moderní vědecké poznatky prokázaly, že většina pacientů s onemocněními trávicího systému, trpí na nedostatek, či úplnou absenci žaludečních kyselin a nikoli na překyselení žaludku, jako je současně převládající názor. Problém je, že nesprávnou léčbou, bez kvalitní diagnostiky příčiny těchto potíží, mohou vzniknout mnohem závažnější zdravotní problémy, od poruch imunity, po nejrůznější metabolická onemocnění. Ta se ovšem mohou projevit až po letech. Před každou nasazenou léčbou je tudíž vhodné zjistit, co konkrétně k refluxu přispělo.
Co se děje při nedostatku žaludečních kyselin?
Potrava, zejména ta hůře stravitelná, obsahující hodně živočišných bílkovin, je v takovém případě už na úrovni žaludku nedostatečně a nesprávně naštěpena. Následkem toho dochází, namísto trávení, ke kvasným a hnilobným procesům a akumulaci plynů, které způsobují návrat části potravy, respektive šťáv, do jícnu a k známým pocitům pálení žáhy. Strava také v důsledku toho déle leží v žaludku, čímž mohou vznikat pocity těžkého, většinou studeného, kamene v břiše, pocity nevolnosti po jídle, ospalosti, ale i zápachu z úst. Takto nesprávně natrávená strava většinou putuje po nějaké době do dvanáctníku a dále do tenkého střeva, kde z dlouhodobého hlediska narušuje složení zdravé střevní mikroflóry se všemi důsledky. A jak je známo, zdravá střeva jsou naprosto nezbytná pro správně fungující imunitní systém. Výsledkem nerovnováhy ve střevech tak může být vznik potravinových intolerancí, alergií, až autoimunitních onemocnění, kdy bílé krvinky začnou reagovat na tělu vlastní tkáně a vytvářet proti nim protilátky.
Žaludeční kyselina je ale velmi důležitá i pro správné vstřebávání některých mikroživin, jako jsou zinek, železo, vitamín B12 a dalších. Chrání nás také proti ataku vnějších mikrobů z potravin, či tenkého střeva. Nezřídka bývají proto tyto potíže po čase spojeny s infekcí bakterií Helicobakter pylori, rizikovým faktorem rozvoje vředové choroby žaludku. Žaludek je za normálních okolností chráněn vůči kyselině ochrannou vrstvou zvanou mucin. Samotná přemíra HCl je ale vzácně příčinou poškození žaludku, jak se dříve předpokládalo, protože podrobná testování zjistila nedostatek HCl i u pacientů s žaludečními vředy. Mucin má totiž schopnost chránit žaludeční sliznici i během zvýšené produkce HCl. Jelikož je i H. pylori citlivý na kyselé prostředí žaludku, zdá se, že v patogenezi rozvoje žaludečních vředů hraje roli spíše dlouhodobý deficit HCl. První volbou by v tomto případě nemusely být kombinace antibiotik, ale test, zda je v žaludku dostatečně kyselé pH.
Můžete tedy poznat, jak jste na tom? Tzv. Heidelbergův test, vyvinutý německou univerzitou, je poměrně nákladný a ne vždy dostupný. Nicméně lze použít jednoduchý funkční test, založený na polykání tablety s HCl před jídlem a sledování reakce zažívacího traktu. Test je relativně dost přesný i bezpečný a ukáže i případnou závažnost deficitu žaludečních kyselin.
Terapie z pohledu přírodní medicíny
Jak už bývá zvykem, ve většině případů je skutečným řešením pouze komplexní opatření v životosprávě. V první řadě je ale třeba ulevit od akutních příznaků a bolestí. Existuje množství bylin, které mohou i v této fázi pomoci. Skutečnou léčivkou číslo jedna je na tyto potíže suspenze z červeného jilmu, užívaná po hlavním jídle a při pocitech pálení žáhy. Její efekt je zejména rychlá úleva od potíží bez vedlejších účinků a podpora hojení podrážděné sliznice.
Z dlouhodobého a preventivního hlediska, a pokud to aktuální stav zažívání dovolí, je vhodná konzumace vyvážené, převážně rostlinné syrové stravy. V případě akutních těžších potíží ale může pomoci na přechodnou dobu naopak spíše lehce povařená, podušená a spíše kašovitá strava. Vhodné je omezení konzumace živočišných bílkovin a jednoduchých cukrů, vyhýbání se průmyslově zpracovaným potravinám, tučným a příliš kořeněným jídlům, bílé mouce a nadměrnému pití kávy a alkoholu. Nezbytné je vyloučení sycených a slazených nápojů. Takovou ideální funkční potravinou, která naopak podpoří regeneraci buněk zažívacího traktu, je vývar. Z hlediska frekvence jsou vhodnější spíše častější jídla a menší porce.
Pokud je příčinou refluxu deficit HCl, jsou další opatření soustředěna na podporu tvorby vlastních trávicích šťáv. Z tohoto hlediska je opravdu důležité jíst v klidu a jídlo dostatečně a důkladně žvýkat. Pokud možno, soustřeďte svou pozornost pouze na konzumované jídlo, ukazuje se to důležitější, než jsme si dosud mysleli. Ze stravy jsou velmi nápomocné hořčiny, jako jsou rukola nebo čekanka, které skrze vnímání hořké chuti a stimulaci slinných žláz podporují tvorbu trávicích šťáv v celém zažívacím traktu, včetně žaludku. Z bylin lze použít spousty hořčin, jako jsou hořec, benedikt, nebo kořen čekanky či pampelišky. V průběhu konzumace jídla je vhodné zbytečně nepít, aby se kyseliny moc neředily. Mezi jídly je ale nutné dodržovat dostatečný pitný režim. Ráno je ideální začít sklenicí se šťávou z citronu.
Dále by člověk, trpící refluxem, neměl nosit upnuté pásky, které mačkají žaludek, a vyvarovat se činností, které mohou návratu žaludečních šťáv napomáhat – například práci v dřepu a předklonu. Před ulehnutím do postele je důležité nechat žaludek vytrávit, večerní jídlo by mělo být naposledy minimálně 2 hodiny před plánovaným spánkem. Naprosto nezbytné je vyvarovat se kouření. Nikotin dráždí žaludeční sliznici a navíc napomáhá ochabnutí jícnového svěrače, který tvoří otevírající se přepážku mezi trubicí jícnu a žaludkem.
Pokud žádné z režimových opatření nepomáhá, přírodní medicína má řešení ve formě užívání tablety betainu HCl před hlavním jídlem. Alternativou je polévková lžíce neředěného, přírodně fermentovaného jablečného octa. Obojí pomáhá zoptimalizovat pH v žaludku a připraví na samotný trávicí proces. Toto řešení může pomoci nastartovat vlastní produkci trávicích šťáv a obvykle jej lze po čase zcela vysadit, především se tím ale předejde dlouhodobým komplikacím deficitu HCl. Kontraindikací této terapie je akutní gastritida, vředová choroba a také současné užívání léků, narušujících ochrannou slizniční mucinovou vrstvu v žaludku. Takovými léky jsou například nesteroidní antiflogistika (léky proti bolestem a zánětu, například Ibalgin, Aspirin apod.). O vhodnosti této suplementace, i vašich zažívacích problémech, je v každém případě vhodné se poradit s celostním terapeutem - klinickým naturopatem, či holistickým lékařem.
