Lepek - ano či ne?
Trpíte zažívacími či jinými potížemi a máte podezření na lepek? Držíte bezlepkovou dietu jako životní styl nebo redukční dietu, chcete zvýšit svalový výkon? Jak to vlastně je, můžeme si vyloučením lepku z jídelníčku pomoci? Pojďme si v tom udělat konečně trochu jasno!
Existuje více typů imunitních i neimunitních reakcí na lepek. Projevy mohou být jak v zažívacím… traktu, tak ale i zcela i mimo něj. Z tohoto pohledu rozlišujeme některá onemocnění, jejichž etiologie je často velmi rozdílná…
Celiakie
V ČR se předpokládá (přesná data nejsou k dispozici) 40-50 tisíc nemocných trpících celiakií. Celiakie je autoimunitní onemocnění (čili reakce imunitního systému proti buňkám vlastního těla), které je geneticky podmíněno. Ve chvíli, kdy se dostane lepek do kontaktu se střevní sliznicí, dochází k reakci imunitních buněk, která je namířena proti buňkám sliznice tenkého střeva. Spouštěčem tohoto procesu je tedy lepek. Jeho nesnášenlivost trvá po celý život. Pacient, kterému byla diagnostikována celiakie, proto musí dodržovat bezlepkovou dietu až do konce života. Pokud dietu porušuje a nevyhýbá se potravinám s obsahem lepku, dochází k postupnému poškození sliznice tenkého střeva různého stupně, které vede k poruše vstřebávání živin, především tuků, vitaminů v tucích rozpustných a následně i železa, vápníku a dalších složek. To vede u části pacientů ke střevním příznakům (nadýmání, průjmy, přítomnost mazlavých stolic, hubnutí a bolesti břicha). Naprostá většina pacientů však tyto příznaky nemá a dochází u nich k příznakům netypickým nebo příznaky chybí zcela. Celiakie bez dodržování léčby – tedy striktní eliminační diety má za následek také vyšší riziko některých nádorových onemocnění.
Na celiakii musíme pomýšlet u lidí, kteří trpí bolestmi kloubů, únavou, chudokrevností, osteoporózou, musíme po ní pátrat ale také u žen, které nemohou otěhotnět z dosud nejasné příčiny. Diagnostika se provádí krevním testem, nejlépe u lékaře, a potvrdit by ji měla biopsie střevní sliznice. Diagnostika je bohužel často velmi opožděná, jelikož někteří pacienti postrádají typické příznaky. Momentálně se předpokládá, že touto chorobou trpí 1% lidí.
Celiakie se často druží i s jinými chorobami, jako je cukrovka nebo tzv. Hashimotova thyreoiditida (onemocnění štítné žlázy, které je častější u příbuzných pacientů s celiakií). Kožním projevem celiakie je tzv. Dühringova dermatitida, která se projevuje bolestivými puchýřky na loktech, kolenou, ale i na dalších místech na kůži. Postihuje střevo, ale protože toto postižení může být ostrůvkovité, nedochází vždy k břišním příznakům (nadýmání, průjmy atd.).
U tohoto onemocnění je základním léčebným prostředkem trvalé vyloučení lepku z jídelníčku. Důsledným dodržováním diety dochází k vymizení příznaků onemocnění, dietu je však třeba dodržovat celoživotně. Tato onemocnění je možné úspěšně léčit, nikoli však vyléčit.
Intolerance na lepek
Intolerance na lepek je v současné době daleko rozšířenějším problémem než známější celiakie. Proč? Konzumace lepkových obilnin, zvláště pak pšenice, za posledních 50 let enormně vzrostla. Jednoduše tyto potraviny (zejména pečivo) zařazujeme více, než na co jsme dlouhodobě adaptovaní, nemluvě o šlechtění obilnin, v nichž obsah lepku také neúměrně vzrostl! Geny pro zvýšené riziko citlivosti k lepku dnes nese až 40% populace! Avšak ne u všech se některá z forem nemocí vyvine, záleží na mnoha dalších faktorech, které mohou potíže spouštět…
Při intoleranci na lepek nebo jinou proteinovou složku potraviny (toto platí pro všechny potraviny) může dojít k různým projevům. Po konzumaci potravin s lepkem, na rozdíl od celiakie ale nedochází k trvalému poškození střeva. Reakce mohou být kdekoli v těle: únava, dýchací potíže (astma), kožní (atopický ekzém nebo kopřivka), střevní a žaludeční potíže, bolesti kloubů, migrény…
I zde je dodržování stravy s vyloučením lepku pak základem léčby, vhodné je ji doplnit doplňky stravy pro klidnění zánětu střeva a postupně obnovovat narušenou křehkou střevní bariéru. Dobrá zpráva je, že s intolerancemi lze pracovat a dnes už máme zkušenosti, že i trvale vyléčit. Při správném postupu nastává úleva u 80% klientů do 3 týdnů po vysazení rizikové potraviny! V současné době lze intolerance testovat jednoduchým krevním testem (například u nás v poradně na základních 60 nebo 220 potravin a jejich vzájemné kombinace).
Lepek a neimunitní onemocnění
K neimunologickým chorobám způsobeným nesnášenlivostí lepku patří takzvaná neceliakální glutenová senzitivita, což je onemocnění, které má podobné příznaky jako celiakie, tedy průjmy, nadýmání, únavu, bolesti hlavy a další, které souvisejí s konzumací potravin obsahujících lepek. Na rozdíl od celiakie však nejsou přítomny změny na sliznici tenkého střeva, ani pozitivita protilátek v krvi. Často volně přechází do syndromu dráždivého tračníku s průjmem, který reaguje na bezlepkovou dietu. Nemoc není dosud biochemicky detekovatelná a pro diagnostiku se vyhodnocuje vliv vysazení lepku a následná orální provokace.
Jíst či nejíst lepek?
Pokud nemáte potíže, není třeba lepek ze stravy úplně vylučovat. Na místě je ale omezení jeho nadměrného příjmu, na který zkrátka nejsme adaptovaní, zejména ze skupiny pečiva, čímž se může organismu zásadně ulevit, urychlit regenerace a vyřešit spousta nespecifických potíží, které vás jako prvotní původci možná nenapadnou (únava, bolesti hlavy, trávicí potíže…). Současný boom plošně zaváděných redukčních bezlepkových diet je spíše momentálním trendem. Lze předpokládat, že vyřazením některého pečiva a obilnin se sníží celkové množství přijímané bílé mouky a škrobů, čímž poklesne celkové množství energie a následně i hmotnost. Toto stravování ale není prioritně určeno k redukci hmotnosti!
Pokud máte jakékoli pochybnosti, kontaktujte nás, přijďte se poradit, než začnete jakékoli intervence ve stravě dělat. Jednostranným jídelníčkem, kterým bohužel převážná většina moderních diet je, si můžete naopak pestré množství potíží (včetně nových potravinových intolerancí) přivodit.
