Preventivní prohlídka - můj střet s realitou
Dnes jsem byla na preventivní prohlídce u praktického lékaře (kam bychom měli mimochodem chodit každé 2 roky všichni), která mě tak poněkud poznamenala, že se s vámi o to prostě nemůžu nepodělit. :-)
I když nemám žádné zdravotní potíže, přeci jen mi je už pár let přes třicet, nemám ideální rodinnou anamnézu a zkrátka zdraví je pro mě na prvním místě v hodnotovém žebříčku. Vedu soukromou praxi jako nutriční terapeut a klinický naturopat, což znamená zjednodušeně řečeno přírodní medicínu s celostním přístupem. Žádné mastičkaření, nebo dnes spíš hanlivě vnímané léčitelství (neprávem). Všechny terapie a přístupy jsou tzv. "evidence based" - založené na důkazech, podložené klinickými studiemi. 6 let jsem studovala na lékařské fakultě výživu a následně 3 roky klinickou naturopatii. Má práce spočívá hlavně v úpravě stravy a životního stylu klientů, míchání bylin na míru, doporučení individualizovaných doplňků, dělání různých funkčních testů, nebo posílání na specifické do laboratoře v ČR i v zahraničí. K lékařům moc nechodím. Pokud onemocním něčím akutním, namíchám si byliny, naordinuji doplňky, teplou postel a zázvorový čaj, případně vývar. Jsem ale soudná a když nevidím rychlý efekt, zajdu si k lékaři alespoň změřit CRP pro odlišení virózy od bakteriálního zánětu pro případné nasazení antibiotik. Ty jsem ale nepotřebovala už pár let. Většinou je nicméně spolupráce lékařů stejně zkrátka potřeba...
Tuhle kontrolu jsem dlouho odkládala, tak jsem se před koncem roku konečně odhodlala si přivstat a vyrazit. Přiznám se rovnou, že můj cíl byl jasný - nechat si před zimou vyšetřit hladinu vitamínu D v krvi. Mnoho studií už dávno prokázalo, že to není jen vitamín, který reguluje vstřebávání a ukládání vápníku do kostí, ale že jeho působení je hlavně imunomodulační a to zejména v prevenci autoimunitních chorob, má důležitou roli v prevenci rakoviny i akutních infekcí, jako je třeba chřipka nebo angína. Velmi důležitý je i v prevenci srdečně-cévních nemocí a cukrovky II. typu. V oblasti molekulární biologie bylo zjištěno, že lidské tělo má zhruba 30.000 genů, vitamin D reguluje minimálně 2.000 z nich. Z tohoto pohledu bývá přirovnáván spíše k regulačním hormonům. I když si z velké části tvoříme během léta vitamin D v pokožce vlivem slunečního záření, má ho v populaci dle některých zdrojů až v 80 % lidí nedostatek. Bohužel to potvrzuje i moje praxe, kde chybí velmi často i u mladých lidí, hlavně těch s autoimunitními potížemi. Proč? Nežijeme ve středomoří, nejíme tolik ryby, potraviny obohacené o vitamín D jsou předražené a prodávané jako něco "extra"... A protože žijeme na severní polokouli, i když budeme chodit na sluníčko, "déčko" vytváříme v pokožce jenom od března do října (kdy je optimální vlnová délka UVB, aby k syntéze vitamínu vůbec došlo) a neustále se chráníme opalovacími krémy s vysokými faktory (abychom pro změnu nedostali rakovinu kůže).
Už ve dveřích ordinace mě pobavila paní doktorka "Jé, vy jste taková mladá!" Na můj nechápavý výraz mi bylo odpovězeno: "Nám sem chodí jenom starý lidi... Na prevenci, víte." No, kdybych byla stará a nemocná, už bych asi prevenci už moc nepotřebovala... Že by si starší ročníky více uvědomovaly skutečnou hodnotu zdraví? Něco na tom nejspíš bude. Přinesla jsem malý "úplatek" - dva bylinkové čaje na podporu imunity, které jsem včera narychlo namíchala, jeden pro paní doktorku, jeden pro sestřičku. Moje logo Pečuj o sebe na přelepce pobavilo. Naposledy jsem tu byla před 4 roky. Má paní doktorka je trochu svá a alternativě moc nakloněná není, ale mám ji ráda, nikdy nebylo nic problém a ordinaci má skvěle vybavenou. "Co se od posledně změnilo?" Už se nadechuji, že budu diktovat novou adresu bydliště... "Zdravotně." "Aha, asi nic." Tentokrát si mě změří paní doktorka ve stylu: co tady teda vlastně děláte? Snažím se vysvětlit, že na endokrinologii, kam pravidelně chodím (ehm, tak jednou za 2-3 roky) mi byly zjištěny lehce zvýšené jedny protilátky proti štítné žláze (rozuměj, bílé krvinky napadají mojí štítnou žlázu!). Tohle máme v rodině, hypofunkci měla mamka i obě babičky. Babička z tátovy strany tenkrát dokonce 15 let běhala po doktorech s takovou únavou, že skoro nemohla chodit, než jí na to přišli. Bylo už ale pozdě a do konce života musela užívat syntetické hormony, které stejně moc nepomáhaly. Největší efekt celostní terapie je právě ještě předtím, než se hormony rozhodí, případně zpočátku onemocnění, ještě než se struktura žlázy poničí autoimunitním zánětem. Když mi paní doktorka nakáže se svléknout do půlky těla, aby mi natočila EKG, už poslouchám: "Jé, vy jste ale hubená. Jíte vůbec něco? Kolikrát denně jíte? Vy určitě žijete jenom z těch svých bylinek! Nejste vegetariánka?" "Nejsem, nebojte. Jím 4x denně". "No, já tady mám několik vegetariánů a to jsou takoví chudáci hubení, pořád nemocní!" Už teď bylo jasné, že jsem opět za exota. Upozorňuji, že při svých 168 cm vážím 55 kilo a vždycky jsem byla spíš sportovní typ, hubeného člověka si představuji jinak. Přemýšlím, že nemá smysl paní doktorce vysvětlovat rozdíl mezi "knedlíkovými vegetariány" a těmi, kteří umí správně kombinovat potraviny a jejich motiv je hlavně zdravotní benefit daného stravovacího směru. Od toho tu nejsem. Ještě několikrát si vyslechnu narážky na mou postavu, pro jistotu mě zváží a změří (asi jestli náhodou nekecám - vážím stejně, jako před 4 roky) a jdeme na měření tlaku. Vysvětluji, že se snažím s mou autoimunitou pracovat. To paní doktorku zajímá: "Jo?? A jak?" Nevím, jak bych stručně popsala autoimunitní protokol, ale vysvětluji, že stravou, řešením střevní propustnosti, kterou mám geneticky danou, užíváním antioxidantů, které pravidelně střídám a občasných specifických doplňků, pravidelně sportuji, hodně spím a snažím se pracovat se stresem. Alespoň jednou ročně si udělám řízený detox nebo půst. Jsem ráda, že se mě paní doktorka neptá, jak vím o své střevní propustnosti. Představa, že budu vysvětlovat, že díky diagnostice z oční duhovky, kde mám viditelné tzv. radia solaris a z testů na potravinové intolerance, tak to raději spolknu. "Víte, chtěla jsem vás poprosit, jestli byste mi nenechala při krevním vyšetření nabrat i vitamin D." "Proč déčko, to je přece na kosti, ne?" "Kvůli té autoimunitě, víte." Myslím, že se paní doktorka moc nechytala, ale byla zlatá a do žádanky mi to nakonec zaškrtla. Musela jsem jí jen pomoct s hledáním kde, protože to zřejmě moc často nedělala a nemohla to v papírech najít. Sama vím, že spousta praktiků mým i vážně nemocným klientům nechce test na vitamin D (a spoustu jiných celkem zásadních analýz) předepsat s tím, že je to zbytečné. Nevím, jestli je v tom fakt, že nechtějí být pak pranýřováni zdravotními pojišťovnami, nebo pouhá neznalost, nebo obojí. Také to může být tím, že spousta lékařů stále vyznává autoritářský přístup, kde se o vhodnosti zvolené léčby panem doktorem zkrátka nediskutuje. Tenhle test bohužel stojí samoplátce okolo 1500 Kč, tak jsem ráda, že jsem ušetřila, i když mám pro všechny případy smlouvu s laboratoří na 15% slevu pro své klienty samoplátce. Mise byla dokončena.
Paní doktorce to evidentně stále nedá pokoj: "Ještě mi řekněte, co vlastně teda jíte?" Vysvětluji, že se snažím stravovat protizánětlivě a výrazně omezuji lepek a kravské mléko. Přes léto jsem držela eliminační dietu na zaléčení potravinových intolerancí. "Takže vůbec nejíte chleba?" Po chvilce přemýšlení, vyhrknu nadšeně: "Já si peču svůj ze semínek a ořechů." To už nadskočily obě, doktorka i sestřička, vrtí hlavou a válíme se smíchy všechny tři. Pro někoho je to holt extrém, pro někoho úplně normální součást zdravého životního stylu. Prohodíme ještě pár slov o tom, že lidé, co opravdu chtějí zlepšit své zdraví a pustí se do toho po hlavě, tak mají opravdu velmi rychle znatelné výsledky a něco v tom smyslu, že pilulky nejsou řešením na chronické potíže a že bych vlastně měla jít tím příkladem, beru svou žádanku a pádím na odběr krve.
Myslím, že tento příklad jen ukazuje, jak je náš zdravotnický systém zakrnělý. Lidé nechodí na prevence, řeší až vzniklé zdravotní problémy. Stačí přitom tak málo. Ti, co jim zdraví není ukradené nejsou většinou odměňováni za svůj proaktivní přístup, ale hodně, z mého pohledu i základních vyšetření, si musí často zaplatit. V horším případě jsou za fanatické blázny. Ti, co na sebe dlouhou dobu kašlou, dostávají poté drahé léky a léky na jejich vedlejší účinky, které by ve velké většině případů nemuseli bývali vůbec mít. Naši lékaři jsou většinou tak přetížení, že jim na nějaké vzdělávání nezbývá moc čas, ani energie. Není to jejich chyba, ale nastavení celého systému.
A co říct závěrem? Nezáleží, jestli jste mladí, nebo staří. Choďte na preventivní prohlídky. Můžete tak odhalit dysbalance ve vašem těle dřív, než vzniknou opravdové zdravotní problémy. A zdraví máte přeci jen jedno. A je jen a jen vaše! Nenechte se odradit odmítavým přístupem lékařů! Řešení je potom konec konců většinou stejně na vás samotných, ne na lékařích (pokud se nejedná o akutní péči). A pokud budete mít chuť vyvinout malou aktivitu, nechte si otestovat vitamín D. Případně užívejte alespoň preventivní dávku 400 IU (ale můžete i víc). Teď před zimou, jako když to najdete. ;-)
